Sněženky patří mezi první kytičky, které nás vítají společně s nadcházejícím jarem. Těšíme se na ně my, lidé, abychom se mohli po dlouhé zimě pokochat jejich krásou. Těší se ale také hmyz, který vylézá ze skoro ještě zmrzlé země, i včelky, které sotva roztahují ztuhlá křídla. Sněženky jsou i pro tyto drobná stvoření radostí, neboť představují po dlouhém zimním období sladkou pastvu.
Nejčastěji můžete sněženky ve volné přírodě potkat v parku, na vlhkých loukách, nebo v listnatých i smíšených lesích pod keři nebo mladými stromky. Příroda díky nim dostává poetický nádech. Pokud byste si je ale chtěli v přírodě natrhat, nebo vykopat cibulky, zapomeňte na to, jsou totiž chráněné. Jestliže si je budete chtít dát na vaši zahrádku, aby vám dělaly radost každé jaro, pamatujte na to, že si jejich cibulky musíte koupit v zahradnictví.
Možná tomu nebudete chtít věřit, ale sněženek na světě existuje přes 400 druhů! Některé mají velké květy, některé zase drobounké. Na zahradách vídáme nejčastěji sněženku podsněžník, jejichž cibulky snadno zakoupíte v zahradnictví. Vzácnějších druhy můžete získat nákupem na internetu. Dejte si ale pozor, cibulky totiž brzy vysychají a ztrácejí tak schopnost se ujmout. Ty opravdu vzácné odrůdy pak můžete spatřit jen v botanické zahradě.
PĚSTOVÁNÍ SNĚŽENEK
Sněženky nejsou nijak náročné na pěstování, stačí, když jim dopřejete vlhkou kyprou půdu bohatou na humus. Mají rádi sluníčko, tak jim vyberte alespoň polostinné místo.
Sněženky se množí sami dceřinými cibulkami. Množit si je můžete také semeny, to však bývá časově náročnější.
Každé tři roky by se měly trsy sněženek vyzvednout ze země a zmladit, aby se cibulky nepřehustily a nevznikaly na nich choroby.
První květy pak můžete vidět již v lednu nebo únoru. Jsou to totiž bojovnice, a tak je nezastaví ani zimou zamrzlá půda.
Je těžké uvěřit, že sněženky v tolika zahrádkách ještě chybějí. Vypěstujte si je sami na vaší zahrádce, vždyť je to tak snadné!