Jestli soukromým podnikatelům na něčem záleží, jsou to jejich příjmy. Podnikatelé zásadně usilují o to, aby si dost vydělávali, a jakmile jejich zisky klesnou pod únosnou mez, je jim to hodně nepříjemné. A každý z nás se dovtípí, proč je to tak. Podnikatelé zkrátka živí sebe i své zaměstnance, pokud je mají, musí financovat všechno, co k jejich podnikání nevyhnutelně patří, od vybavení firem až po odvody státu a zdravotním pojišťovnám, a tomu se nelze vyhnout. Kdyby na cokoliv z toho peníze nebyly, bylo by zle. Podnikání by ztratilo perspektivu a smysl.
Podnikatelé se tedy naprosto logicky snaží o dosahování dost velkých zisků. Dělají snad všechno, co jim může přinést nějaké peníze. Ale nikdy nemají jistotu, že si skutečně dost vydělají. A tak se někdy dostanou třeba i do situace, kdy už své podnikání finančně nezvládají. A co se potom dá ještě dělat, aby se nemusel vyhlásit bankrot? Pak už je tu vlastně jenom jediná možnost. Pomoci může vhodná podnikatelská půjčka. Jaká by taková půjčka měla být? Pochopitelně hlavně dosažitelná. Půjčka, kterou podnikatel nemá šanci získat, mu není k ničemu, po takové může nanejvýš toužit, což je nic neřešící.
Potom musí být taková půjčka dost výhodná, aby nebyla něčím připomínajícím těžký balvan uvázaný na podnikatelově krku. A samozřejmě musí být pro daného podnikatele zvladatelná, aby nehrozilo, že nezvládne její splácení a tím pádem se dostane v budoucnu do dalších obtíží. Podnikatelé si tedy mají pečlivě vybírat, které půjčce dají přednost. A mají zvážit, jakou si vzít a jakou ignorovat. A musí při tom brát ohled i na to, že si i finanční ústavy vybírají, komu půjčí. A tak je lepší zvolit nebankovní hypotéku, kde stačí k úspěchu záruka splácení v podobě nemovitosti. A pak je třeba také splácet, to dá rozum. Upomínka FAHD by tu v případě nesplácení totiž nebyla jediným problémem. Nesplácející podnikatel by také mohl o zastavenou nemovitost přijít.
